Velký průvodce dýněmi: Poznejte 12 nejpěstovanějších druhů

Dýně velkoplodá - nejběžnější druh

Dýně velkoplodá (Cucurbita maxima) je bezpochyby nejrozšířenějším a nejoblíbenějším druhem dýně pěstovaným na českých zahradách i polích. Tento impozantní druh se vyznačuje především svými velkými plody, které mohou dosahovat hmotnosti až několika desítek kilogramů. Typická je pro ni silná, pevná slupka, která může mít různé zbarvení od klasické oranžové přes zelenou až po šedou či dokonce modravou.

Rostlina vytváří mohutné, plazivé výhony, které se táhnou po zemi a mohou dorůst délky až několika metrů. Listy jsou charakteristické svým velkým vzrůstem a typickým ledvinovitým tvarem. Na rostlině se objevují výrazné žluté květy, které jsou jedlé a lze je využít například k dekoraci pokrmů nebo do salátů.

Dužina dýně velkoplodé je typicky sytě oranžová až žlutooranžová, s jemnou, máslovou strukturou. Vyznačuje se vysokým obsahem karotenoidů, především beta-karotenu, který je důležitým antioxidantem a prekurzorem vitaminu A. Obsahuje také značné množství vlákniny, draslíku a dalších minerálních látek. Semena jsou plochá, oválná a mají charakteristickou bělavou barvu.

V kuchyni nachází dýně velkoplodá široké využití. Je ideální pro přípravu polévek, pyré, různých zapékaných pokrmů i sladkých dezertů. Její jemná, nasládlá chuť se výborně kombinuje s kořením, jako je zázvor, skořice či muškátový oříšek. Mladé výhonky a květy lze také konzumovat, což není v našich končinách příliš známé.

Pro pěstování vyžaduje dýně velkoplodá slunné stanoviště a živinou bohatou, dobře propustnou půdu. Nejlépe se jí daří v teplých oblastech s dostatkem vláhy. Výsev se provádí na přelomu dubna a května, kdy již nehrozí pozdní jarní mrazíky. Rostliny potřebují dostatek prostoru, proto se vysazují ve vzdálenosti minimálně 1 metr od sebe.

Sklizeň probíhá obvykle od září do října, před příchodem prvních mrazíků. Plody by měly být sklizeny se stopkou dlouhou alespoň 5 centimetrů, což prodlužuje jejich skladovatelnost. Při správném skladování v chladném a suchém prostředí vydrží dýně velkoplodá několik měsíců, některé odrůdy dokonce až do jara následujícího roku.

Mezi nejznámější kultivary patří například Hokkaido, která je menší, ale velmi chutná, dále Halloween, používaná především na dekorace, nebo Goliáš, vyznačující se opravdu velkými plody. Každá odrůda má své specifické vlastnosti a využití, ať už v kuchyni nebo pro dekorativní účely.

Dýně muškátová - sladká oranžová dužina

Dýně muškátová patří mezi nejoblíbenější druhy dýní, které se pěstují po celém světě. Její latinský název Cucurbita moschata napovídá, že se jedná o výjimečnou odrůdu s charakteristickou vůní a chutí. Vyznačuje se především sytě oranžovou až meruňkově zbarvenou dužinou, která je neobyčejně sladká a má jemnou, máslovou konzistenci. Plody této dýně mají hruškovitý nebo protáhlý tvar a jejich slupka může mít různé odstíny od světle béžové až po tmavě hnědou.

Druh dýně	Barva	Průměrná váha	Typické použití
Hokaido	Oranžová	1-2 kg	Polévky, pyré
Máslová	Béžová	2-3 kg	Pečení, přílohy
Muškátová	Béžovo-hnědá	4-6 kg	Pyré, džemy
Špagetová	Žlutá	2-3 kg	Náhrada těstovin
Goliáš	Oranžová	15-20 kg	Dekorace, krmivo

Pěstitelé si tuto odrůdu oblíbili zejména pro její všestranné využití v kuchyni. Dužina obsahuje vysoké množství beta-karotenu, vitamínů skupiny B a minerálních látek, především draslíku a hořčíku. Díky své přirozené sladkosti se výborně hodí do různých pokrmů, od polévek přes přílohy až po dezerty. V české kuchyni se nejčastěji používá na přípravu krémových polévek, pyré nebo jako součást pečených pokrmů.

Pěstování dýně muškátové vyžaduje teplé a slunné stanoviště s dobře propustnou, na živiny bohatou půdou. Rostliny potřebují dostatek prostoru, protože jejich výhony mohou dorůst délky až několika metrů. Plody dozrávají obvykle koncem září až začátkem října, kdy jejich slupka získává charakteristickou barvu a pevnost. Při správném skladování v chladném a suchém prostředí vydrží plody několik měsíců, přičemž jejich chuť se během skladování dokonce zlepšuje.

Zajímavostí je, že dýně muškátová pochází původně z Mexika a Střední Ameriky, kde ji již před tisíci lety pěstovaly domorodé kmeny. Do Evropy se dostala v období po objevení Ameriky a postupně si získala oblibu napříč kontinentem. V současnosti patří mezi nejvýznamnější pěstované druhy dýní na světě, a to nejen pro své kulinářské využití, ale také pro své nutriční hodnoty.

V moderní gastronomii nachází dýně muškátová stále širší uplatnění. Šéfkuchaři ji využívají k přípravě sofistikovaných pokrmů, jako jsou risotta, gnocchi nebo různé druhy ravioli. Její sladká chuť vynikne particularly v kombinaci s bylinkami jako šalvěj nebo rozmarýn. Stále populárnější je také její využití v raw kuchyni, kde se používá například do smoothies nebo jako základ pro zdravé dezerty.

Pro domácí zpracování je důležité vědět, že dýně muškátová má relativně tenkou slupku, která se snadno loupe. Dužina je pevná, ale po tepelné úpravě změkne a získá charakteristickou, téměř máslovou konzistenci. Semena této dýně jsou také jedlá a obsahují cenné omega-3 mastné kyseliny a zinek. Po upražení jsou výbornou a zdravou svačinou nebo doplňkem různých pokrmů.

Dýně špagetová - vláknitá struktura

Dýně špagetová patří mezi nejzajímavější odrůdy dýní, především díky své unikátní vláknité struktuře, která po uvaření připomíná tenké špagety. Tato středně velká dýně oválného tvaru se vyznačuje pevnou, světle žlutou až krémovou slupkou, která v době zralosti přechází do sytě žluté barvy. Vnitřní dužina je tvořena dlouhými vlákny, která se po tepelné úpravě snadno oddělují a vytváří charakteristické špagetové provázky.

Původ této fascinující odrůdy sahá do Číny, odkud se postupně rozšířila do celého světa. V současnosti je oblíbená zejména mezi vyznavači zdravého životního stylu a vegetariány, kteří ji využívají jako nízkosacharidovou alternativu klasických těstovin. Dýně špagetová obsahuje minimum kalorií, přibližně 31 kcal na 100 gramů, což z ní činí ideální potravinu pro redukční diety.

Pěstování špagetové dýně vyžaduje teplé a slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou. Rostlina vytváří dlouhé plazivé výhony, které mohou dorůst až několika metrů. Plody dozrávají postupně od srpna do října, přičemž jeden keř může vyprodukovat 4-6 dýní. Zralost poznáme podle pevné slupky, která při poklepu vydává dutý zvuk, a podle sytě žluté barvy.

Pro zachování vláknitého charakteru dužiny je klíčová správná tepelná úprava. Nejlepších výsledků dosáhneme pečením dýně v celku, rozříznuté podélně na poloviny, při teplotě okolo 180 stupňů Celsia. Po upečení lze dužinu snadno vydlabat vidličkou, přičemž se samovolně rozdělí na charakteristická vlákna. Tato vlákna můžeme dále upravovat podobně jako klasické těstoviny - s rajčatovou omáčkou, pestem nebo jen s olivovým olejem a bylinkami.

Z nutričního hlediska je špagetová dýně skutečným pokladem. Obsahuje významné množství vitamínů A, C a vitamínů skupiny B, dále minerální látky jako draslík, hořčík a vápník. Důležitou složkou jsou také antioxidanty, především beta-karoten, který podporuje imunitní systém a chrání buňky před oxidativním stresem. Vysoký obsah vlákniny podporuje zdravé trávení a přispívá k pocitu sytosti.

Špagetová dýně se výborně skladuje, při správných podmínkách vydrží několik měsíců. Ideální skladovací teplota je mezi 10-15 stupni Celsia v suché, dobře větrané místnosti. Před uskladněním je důležité nechat plody dozrát a očistit je od zbytků zeminy. Neporušená slupka funguje jako přirozená ochrana před plísněmi a bakteriemi, proto je důležité skladovat pouze nepoškozené plody.

Dýně máslová - hruškovitý tvar

Dýně máslová, známá také jako Cucurbita moschata, patří mezi nejoblíbenější druhy dýní pěstovaných v českých zahradách. Její charakteristický hruškovitý tvar ji činí snadno rozpoznatelnou mezi ostatními druhy. Plody této dýně dosahují průměrné hmotnosti mezi 1 až 3 kilogramy a vyznačují se světle béžovou až krémovou barvou slupky. Vnitřní dužina má výrazně oranžovou barvu a vyniká svou jemnou, máslovou strukturou, která dala této odrůdě její populární název.

Pěstování máslové dýně je poměrně nenáročné, vyžaduje však teplé a slunné stanoviště s dobře propustnou, na živiny bohatou půdou. Rostlina vytváří dlouhé výhony, které se plazí po zemi a mohou dorůstat délky až několika metrů. Na těchto výhonech se postupně vyvíjejí plody, které dozrávají přibližně za 100 až 120 dní od výsevu. Sklizeň probíhá obvykle od září do října, před příchodem prvních mrazíků, které by mohly plodům uškodit.

Máslová dýně vyniká svými kulinářskými vlastnostmi. Její dužina obsahuje vysoký podíl karotenoidů, vitaminů skupiny B a minerálních látek, zejména draslíku a hořčíku. Charakteristická je její jemně nasládlá chuť a příjemná oříšková příchuť, která se ještě zvýrazní tepelnou úpravou. V kuchyni nachází všestranné využití - je vynikající na přípravu polévek, pyré, jako příloha k masu, ale hodí se i do sladkých pokrmů, jako jsou koláče nebo džemy.

Při skladování vykazuje máslová dýně výbornou trvanlivost. V optimálních podmínkách, při teplotě okolo 10-15°C a nižší vlhkosti vzduchu, vydrží až 6 měsíců. Důležité je skladovat plody na suchém, větraném místě a pravidelně je kontrolovat. Před uskladněním je vhodné nechat dýně dozrát při pokojové teplotě po dobu přibližně dvou týdnů, což přispěje k lepšímu vývoji chuti a prodloužení skladovatelnosti.

Z botanického hlediska patří máslová dýně do čeledi tykvovitých a je blízce příbuzná s dalšími oblíbenými druhy, jako je dýně Hokaido nebo muškátová dýně. Od svých příbuzných se odlišuje nejen tvarem, ale také tenčí slupkou a jemnější strukturou dužiny. Při pěstování je důležité dodržovat dostatečnou vzdálenost od jiných druhů dýní, aby nedošlo k nežádoucímu křížení, které by mohlo ovlivnit kvalitu semen pro další pěstování.

V posledních letech se máslová dýně těší stále větší oblibě mezi pěstiteli i kuchaři. Její všestrannost, nutriční hodnota a snadná skladovatelnost z ní činí ideální plodinu pro domácí zahrádkáře i profesionální pěstitele. Díky své jemné chuti a textuře je oblíbená i u dětí, což z ní dělá výbornou volbu pro rodinné vaření a zdravou výživu.

Dýně jsou jako lidé - každá je jiná, každá má svůj příběh a každá si zaslouží pozornost. Některé jsou sladké, jiné pikantní, ale všechny mají své kouzlo

Magdaléna Dvořáková

Dýně Hokaido - menší červenooranžová

Dýně Hokaido patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější druhy dýní v České republice. Tato menší červenooranžová dýně se vyznačuje charakteristickým tvarem připomínajícím zploštělou kouli a výraznou sytě oranžovou až červenou slupkou. Její velkou předností je, že slupku není nutné loupat, protože při tepelné úpravě změkne a lze ji bez problémů konzumovat.

Plody hokaido dorůstají průměrné velikosti 1-2 kg, což je činí ideálními pro běžnou domácí spotřebu. Dužina má sytě oranžovou barvu a vyznačuje se jemnou, lehce nasládlou chutí s oříškovým nádechem. Obsahuje vysoké množství beta-karotenu, vitamínů skupiny B, vitamin C a důležité minerální látky jako draslík, vápník a hořčík.

Ve srovnání s ostatními druhy dýní má hokaido výrazně sušší a pevnější dužinu, což ji předurčuje k široké škále kulinářského využití. Výborně se hodí na přípravu polévek, pyré, přílohy i sladkých pokrmů. Díky své konzistenci se také skvěle uplatní při pečení, kde dodává pokrmům charakteristickou barvu a chuť.

Pěstování dýně hokaido není nijak náročné, což ocení zejména začínající zahrádkáři. Rostlina potřebuje dostatek slunce a živin v půdě, ale jinak je poměrně nenáročná. Od výsevu do sklizně uplyne přibližně 90-100 dní. Plody se sklízí na podzim, když stonek u dýně začíná dřevnatět a slupka získá charakteristickou sytě oranžovou barvu.

Z botanického hlediska patří hokaido do čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae) a její latinský název je Cucurbita maxima. Původem pochází z Japonska, kde byla vyšlechtěna v prefektuře Hokkaidó, podle které získala své jméno. Do Evropy se dostala v průběhu 20. století a rychle si získala oblibu díky své všestrannosti a chuťovým vlastnostem.

Skladovatelnost této dýně je výborná, při správných podmínkách vydrží několik měsíců. Ideální je skladování v chladnější místnosti při teplotě kolem 10-15 °C. Důležité je, aby dýně nebyla poškozená a měla zachovaný stonek. Před uskladněním je vhodné ji otřít suchým hadříkem a pravidelně kontrolovat její stav.

V současné gastronomii zažívá dýně hokaido skutečný boom. Šéfkuchaři ji využívají nejen v tradičních receptech, ale experimentují s ní i v moderní kuchyni. Její všestrannost se projevuje v možnosti kombinace se slanými i sladkými ingrediencemi. Výborně se doplňuje s česnekem, zázvorem, skořicí, ale i s různými druhy sýrů nebo masem.

Dýně okrasná - dekorativní malé druhy

Mezi nejoblíbenější dekorativní dýně patří především menší druhy, které se výborně hodí k podzimní výzdobě domova i zahrady. Tyto okrasné dýně se vyznačují pestrou škálou barev, tvarů a velikostí, přičemž jejich pěstování není nijak náročné. Velmi populární jsou například dýně typu Turban (Cucurbita maxima), které mají charakteristický tvar připomínající orientální pokrývku hlavy. Jejich spodní část bývá často výrazně zbarvená, zatímco vrchní čepička může mít kontrastní odstín.

Dýně Baby Boo představuje roztomilou miniaturní bílou odrůdu, která dorůstá velikosti pouhých 5-7 centimetrů. Tyto drobné plody jsou ideální pro vytváření podzimních dekorací na okenních parapetech nebo slavnostně prostřených stolech. Podobně půvabná je i dýně Jack Be Little, která má oranžovou barvu a žebrovaný povrch, přičemž její velikost je obdobná jako u Baby Boo.

Pro pěstitele jsou zajímavé také hruškovité dýně, mezi které patří například odrůda Small Sugar. Tyto dýně mají protáhlý tvar a často se vyznačují zajímavým žíháním či skvrnami na povrchu. Jejich slupka může být hladká nebo jemně bradavičnatá, což jim dodává osobitý vzhled. V českých zahradách se dobře daří i drobnoplodým dýním typu Patisson, které se vyznačují talířovitým tvarem a mohou mít bílou, žlutou nebo zelenou barvu.

Mezi pěstiteli jsou oblíbené také dýně Crown of Thorns, které mají charakteristické výrůstky po obvodu plodu, připomínající korunu. Tyto dýně dosahují průměru okolo 15 centimetrů a jsou výborným doplňkem podzimních aranžmá. Pro svůj netradiční vzhled jsou vyhledávané i warty dýně, jejichž povrch je pokryt bradavicemi a výrůstky různých velikostí.

Pěstování okrasných dýní vyžaduje slunné stanoviště a živnou půdu. Výsev se provádí na přelomu dubna a května, přičemž rostliny potřebují dostatek prostoru pro růst. Většina dekorativních odrůd má popínavý charakter, proto je vhodné zajistit jim oporu. Plody se sklízí na podzim, když jejich stopka zaschne a slupka získá požadovanou barvu. Po sklizni je důležité dýně očistit a uskladnit v suchu při pokojové teplotě, kde vydrží několik měsíců.

Dekorativní dýně nacházejí uplatnění nejen v podzimní výzdobě, ale jsou také oblíbeným materiálem pro různé kreativní projekty. Menší druhy se často využívají k vytváření věnců, centerpiece na stůl nebo jako součást halloweenských dekorací. Jejich všestrannost a dlouhá trvanlivost z nich činí ideální prvek pro sezónní aranžmá, přičemž kombinace různých druhů, velikostí a barev umožňuje vytvářet působivé kompozice.

Dýně olejná - semena na olej

Dýně olejná, botanicky známá jako Cucurbita pepo var. styriaca, představuje významnou odrůdu vyšlechtěnou speciálně pro produkci vysoce kvalitních olejnatých semen. Tato varianta dýně se tradičně pěstuje především v rakouském Štýrsku, odkud se rozšířila do dalších částí Evropy včetně České republiky. Charakteristickým znakem této odrůdy jsou semena bez tvrdé slupky, což je výsledek dlouhodobého šlechtění.

Plody dýně olejné dosahují střední velikosti, obvykle váží mezi 5 až 10 kilogramy a mají klasický kulatý až oválný tvar. Dužina není primárně určená ke konzumaci, hlavní hodnotu představují semena, která mají tmavě zelenou barvu a jsou bohatá na olej. Z jednoho plodu lze získat přibližně 150 až 300 gramů semen, přičemž výnos z jednoho hektaru může dosáhnout až 800 kilogramů čistých semen.

Pěstování dýně olejné vyžaduje specifické podmínky. Rostlina potřebuje teplé, slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou. Výsev se provádí přímo na stanoviště v druhé polovině května, kdy již nehrozí pozdní jarní mrazíky. Rostliny vytváří dlouhé plazivé výhony, proto je třeba počítat s dostatečným prostorem - na jeden metr čtvereční se vysazuje pouze jedna rostlina.

Semena dýně olejné obsahují 40-60 % kvalitního oleje, který se vyznačuje vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, především kyseliny linolové a olejové. Kromě toho jsou bohatým zdrojem vitaminu E, zinku, selenu a dalších cenných látek. Dýňový olej se získává šetrným lisováním za studena, čímž si zachovává všechny cenné nutriční vlastnosti. Vyznačuje se charakteristickou tmavě zelenou barvou a oříškovou chutí.

Pro zpracování je klíčové správné načasování sklizně. Plody se sklízejí na podzim, když jsou plně vyzrálé a stonky začínají zasychat. Po sklizni se dýně rozřežou a semena se ručně nebo strojově vydlabou. Následuje důkladné vyčištění a sušení při teplotách do 40 °C, aby nedošlo k znehodnocení olejnatých složek. Usušená semena lze skladovat až dva roky v suchu a temnu, aniž by ztratila své kvalitativní vlastnosti.

V současné době roste popularita dýňového oleje nejen v kulinářství, ale i v kosmetickém průmyslu. Využívá se především jako dochucovadlo do salátů, pomazánek a studené kuchyně obecně. Jeho léčivé účinky se uplatňují při problémech s prostatou, močovými cestami a při poruchách trávení. Pravidelná konzumace dýňových semen nebo oleje může přispět ke snížení hladiny cholesterolu v krvi a podporuje správnou funkci imunitního systému.

Dýně pižmová - dlouho skladovatelná

Dýně pižmová patří mezi nejoblíbenější a nejuniverzálnější druhy dýní, které lze pěstovat na českých zahradách. Její latinský název Cucurbita moschata napovídá, že se jedná o odrůdu s charakteristickou vůní a chutí. Tvar plodů je typicky hruškovitý nebo protáhlý, přičemž barva slupky se pohybuje od světle béžové přes okrovou až po tmavě hnědou. Velkou výhodou této odrůdy je její mimořádně dlouhá skladovatelnost, která může při správných podmínkách dosahovat až 12 měsíců.

Dužina dýně pižmové vyniká sytě oranžovou barvou a obsahuje vysoké množství karotenoidů, především beta-karotenu, který je důležitý pro náš zrak a imunitní systém. Struktura dužiny je jemná, máslová a po tepelné úpravě získává příjemně nasládlou chuť s lehkým oříškovým podtónem. Oproti jiným druhům dýní má pižmová dýně výrazně méně vodnatou konzistenci, což z ní činí ideální surovinu pro přípravu polévek, pyré a různých zapékaných pokrmů.

Pěstování dýně pižmové vyžaduje teplé a slunné stanoviště s dobře propustnou, na živiny bohatou půdou. Rostliny potřebují dostatek prostoru, jelikož jejich výhony mohou dorůstat délky až 5 metrů. Pro optimální růst je důležité pravidelné zalévání, zejména v období tvorby plodů. Sklizeň probíhá obvykle od září do října, před příchodem prvních mrazíků. Plody musí být sklizeny se stopkou dlouhou alespoň 5 centimetrů, což významně prodlužuje jejich skladovatelnost.

Pro úspěšné dlouhodobé skladování je klíčové zajistit optimální podmínky - teplotu mezi 10-15°C a relativní vlhkost vzduchu kolem 70%. Ideálním místem pro uskladnění je chladná, suchá a dobře větraná místnost. Plody by neměly ležet přímo na zemi, ale na dřevěných roštech nebo kartonových podložkách. Během skladování je nutné pravidelně kontrolovat jejich stav a případně odstraňovat exempláře, které začínají podléhat zkáze.

V kuchyni najde dýně pižmová široké využití. Je výborná na přípravu krémových polévek, lze ji použít do rizota, jako náplň do ravioli nebo ji jednoduše upéct v troubě s trochou olivového oleje a bylinek. Mladé výhonky a květy jsou také jedlé a lze je připravovat podobně jako cukety. Semena dýně pižmové jsou bohatá na zinečnaté minerály a omega-3 mastné kyseliny, proto se často využívají v raw kuchyni nebo jako zdravá svačina.

Mezi pěstiteli je dýně pižmová oblíbená také pro svou odolnost vůči chorobám a škůdcům. Její pěstování je proto vhodné i pro začínající zahrádkáře. Díky své všestrannosti, nutričním hodnotám a dlouhé skladovatelnosti představuje dýně pižmová jednu z nejpraktičtějších voleb pro domácí pěstování.

Dýně obecná - tradiční česká odrůda

Dýně obecná patří mezi nejstarší pěstované odrůdy dýní na českém území, kde se její kultivace datuje již do středověku. Tato tradiční česká odrůda se vyznačuje charakteristickým zploštělým tvarem a výraznou oranžovou až oranžovočervenou barvou slupky. Plody běžně dosahují hmotnosti mezi 5 až 15 kilogramy, přičemž některé exempláře mohou vyrůst i do větších rozměrů.

Dužina této odrůdy je sytě oranžová, pevná a má jemně vláknitou strukturu. Vyznačuje se příjemnou, mírně nasládlou chutí, která vynikne zejména po tepelné úpravě. Semena jsou plochá, krémově zbarvená a tradičně se využívají k výrobě oleje nebo jako pochutina. Rostlina vytváří mohutné popínavé výhony, které mohou dorůstat délky až několika metrů, což je třeba zohlednit při plánování výsadby.

Pro pěstování dýně obecné je ideální slunné stanoviště s úrodnou, humózní půdou. Rostlina potřebuje dostatek vláhy zejména v období tvorby plodů, ale nesnáší přemokření. Výsev se provádí na přelomu dubna a května, kdy již nehrozí pozdní jarní mrazíky. Mladé rostliny jsou na mráz velmi citlivé a i mírný pokles teploty pod nulu může způsobit jejich úhyn.

V české kuchyni má dýně obecná nezastupitelné místo. Tradičně se z ní připravují polévky, přílohy, zavařeniny i sladké pokrmy. Významná je také její role v lidovém léčitelství, kde se využívá pro své protizánětlivé účinky a vysoký obsah beta-karotenu. Dužina obsahuje značné množství vlákniny, vitamínů a minerálních látek, především draslíku a hořčíku.

Zajímavostí je, že dýně obecná byla v minulosti důležitou plodinou především pro chudší vrstvy obyvatelstva, neboť poskytovala vydatnou a výživnou stravu s minimálními nároky na pěstování. V současnosti prožívá tato tradiční odrůda renesanci díky rostoucímu zájmu o lokální a původní odrůdy zeleniny. Její všestranné využití v kuchyni i vysoká nutriční hodnota ji činí atraktivní pro moderní spotřebitele.

Pěstitelé oceňují její odolnost vůči chorobám a škůdcům, stejně jako schopnost poskytovat stabilní výnosy i v méně příznivých podmínkách. Při správném uskladnění vydrží plody několik měsíců, což umožňuje jejich využití během celého zimního období. Důležitým aspektem je také schopnost rostliny přizpůsobit se různým půdním podmínkám, což z ní činí vhodnou plodinu pro pěstování napříč různými regiony České republiky.

Patizony - talířovitý tvar

Patizony jsou zajímavým druhem dýně, který se vyznačuje především svým charakteristickým talířovitým tvarem a vroubkovanými okraji. Tyto dekorativní plody, známé také jako UFO dýně nebo cukety talířové, patří do široké rodiny tykvovitých rostlin. Jejich jedinečný vzhled připomíná létající talíř nebo ozdobný talíř s vroubkovaným okrajem, což jim dodává na atraktivitě nejen v kuchyni, ale i jako dekorativní prvek.

Plody patizonů dorůstají průměru 15-25 centimetrů a vyznačují se světle zelenou až krémově bílou barvou. Některé odrůdy mohou mít i žluté či žlutozelené zbarvení. Dužina patizonů je pevná, křehká a má jemnou, lehce oříškovou chuť. Nejvhodnější ke sklizni jsou mladé plody, které jsou nejchutnější a mají nejjemnější strukturu. Starší exempláře mohou být tužší a vláknitější.

Pěstování patizonů je podobné jako u ostatních druhů dýní. Vyžadují slunné stanoviště s dobře propustnou, na živiny bohatou půdou. Rostliny vytváří rozložité keře s velkými listy, které poskytují plodům přirozený stín. Doba vegetace od výsevu po sklizeň je přibližně 50-70 dní, což umožňuje i postupnou sklizeň během celé sezóny.

V kuchyni nacházejí patizony široké využití. Mladé plody lze připravovat podobně jako cukety - grilované, zapékané, smažené nebo dušené. Výborně se hodí k plnění různými náplněmi, ať už masovými, zeleninovými nebo sýrovými. Jejich talířovitý tvar přímo vybízí ke kreativním kulinářským experimentům. Starší plody lze využít do polévek, omáček nebo je nakládat.

Z botanického hlediska patří patizony do druhu Cucurbita pepo, stejně jako klasické dýně, cukety či okrasné tykve. Jejich genetická příbuznost s ostatními tykvovitými rostlinami se projevuje i v podobných nárocích na pěstování a v možnosti křížení s příbuznými druhy. To může být problematické při snaze o zachování čisté odrůdy při vlastním pěstování osiva.

Zajímavostí je, že patizony byly oblíbené již u původních obyvatel Ameriky, odkud pochází většina kulturních druhů dýní. V Evropě se rozšířily především v 19. století a dodnes si udržují stabilní pozici mezi pěstovanými druhy dýní. Jejich popularita v posledních letech roste, zejména díky trendu návratu k tradičním a méně běžným druhům zeleniny a rostoucímu zájmu o pestrou a zdravou stravu.

Pro domácí zahrádkáře představují patizony vděčnou plodinu, která není náročná na pěstování a poskytuje zajímavé a chutné plody. Jejich pěstování je možné i v našich klimatických podmínkách, přičemž nejlepších výsledků dosahují při pěstování na záhonech nebo v teplých sklenících.